wz
 

 

 

Jak jsme byli se ženou 26.prosince 2014 na pochodu

.

Šlo se z Chomutova z Bezručova údolí nahoru do Krušných hor do Blatné, kde jsme se pak sešli na ranči U Matěje, jak nás ten pochod rozdělil, poseděli, pojedli i popili a zapěli si koledy a taky takové staré pecky, které mladým už nic neřeknou, ale např. "Na silnici do Prášil, jeden mladý cestář žil".
A bylo nás ten den 28 a 2 psi, vše lidičky našeho věku. Ani jsem všechny neznal, ale s každým bylo o čem si povídat. To bylo tak něco nádherného a povznášejícího pro duši, to jsme si moc užili. A všichni!
Pořadatelka byla už pár roků a stále jí je moje spolužačka, chodili jsme
do 1. až 3.třídy základní školy, pak jsme se odstěhovali z Chomutova do Kadaně a já o ní ztratil přehled a pak nás po roce 1990 zase seznámily naše děti. Moje dcera měla kamarádku, obě chodily na gympl a kamarádka tehdy chodila s klukem a to byl a je syn mojí dávno ztracené spolužačky. A tak se minimálně 1 až 2 ročně zase setkáváme při různých příležitostech. Zpravidla okolo Vánoc, zve nás na vánoční koncerty do Chomutova atd. atd.
Jinak je na fotce druhá zprava, vedle ní a uprostřed je její manžel v čepici.

Cezmínko, děkuji za aktualizaci netových stráneček. Vždycky mě to potěší, že někomu tak daleko stojím za to, udělat mi radost.
To jsou totiž situace, které mi říkají, že svět ještě není zkažený a zničený, jak nám media (asi většina novinářů) či politici našeptávají a vyvolávají jen neustálé třenice mezi lidmi. A že těch, kteří se nechají manipulovat a píši komentáře k různým článkům plné zloby a nenávisti je na můj vkus moc a moc. Stále víc lidí tomu podléhá a nenávist plodí další nenávist a ... a je mi z toho smutno.
Přece není nutné, aby lidé zestárli, aby pochopili, že život je krásné žít a ne nenávidět. Honza

P.S.:
Honzíku, vytvorila som Ti web pre potešenie a odteraz všetky materiály od Teba vložím na Tvoju webovú stránku.

S úctou zdraví "desaťbabka" Cezmín

 

Pre Honzíka vytvorila "desaťbabka" Cezmín Slovakia http://cezmin.wz.cz