wz
 
 

 

 

Plakát

Sobota - 14. únor 2015 od 10:00 hod. Vstupné: ZDARMA
Program akce:
10:00 – 10:45 Tržiště, Motovidlo, zahájení
10:45 – 11:30 Brass Band
11:30 – 11:45 kouzelník Langer
11:45 – 12:30 Motovidlo
12:30 Divadlo BezeVšeho
Slavnostní průvod
13:00 Hrad - start průvodu – Švejk Šraml, Brass Band, Motovidlo
13:15 Tržiště – Švejk, Švejk Šraml – předání vlády nad městem, plenění a znásilňování
14:00 Střelnice – Švejk Šraml - kvérgrify a manévry pod vedením dobrého vojáka Švejka
14:30 Mlýn – topení Morany, vzývání jara – Brass Band, Motovidlo
14:30 – 14:45 Tržiště – pódium – kouzelník Langar
14:45 Tržiště - Švejk Šraml
15:00 Katova ulička – vítání vítězného Švejka - Brass Band, Motovidlo,
15:00 – 15:30 Tržiště – Švejk Šraml – Švejk, kvérgrify, plenění a znásilňování
15:30 – 16:00 Motovidlo
16:00 – 16:30 Divadlo BezeVšeho
16:30 – 17:00 Brass Band
17:00 Finále
Sobota 14. února počínaje 10. hodinou dopolední bude v Kadani ve jménu nespoutané zábavy - městem se prožene rej plný masek, které vyrazí úderem 13. hodiny za velení dobrého vojáka Švejka z kadaňského hradu, odkud se maškarní průvod spolu s muzikanty a povozy vydá směrem na radnici. Tam, po přehlídce pluku pětatřicátníků, požádá Švejk starostu města o povolení masopustního veselí.
Z náměstí se pak průvod vydá okolo Střelnice ke mlýnu na řece Ohři, kde bude utopena Morana. Poté se masopustní rej opět vrátí na náměstí, kde budou moci návštěvníci pokračovat v gastronomických hodech, při kterých se bude podávat jak pivo a slivovice, tak sladké koláče a podobné dobroty, které bude možno zapíjet i medovinou, nebo svařeným vínem. K tomu budou hrát kapely BrassBand, Motovidlo a Švejk Šraml. K vidění budou komedianti a zastoupen bude i trh všeho možného zboží. Vše ve stylu Rakouska-Uherska a 1. republiky.
A pozor – nemusíte být jen pasivními diváky. Nejvíce nás potěší, pokud přijdete v maskách i Vy!
Informační centrum ve Švermově ulici bude otevřené od 10.00 do 16.00 h.

Co víme o Masopustu?

Masopust (Vostatke, Fašank, morav. Voračky, Voráčí, Končiny, či karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna) má pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března.
Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Název karneval je synonymem masopustu (z italského carnevale, vlastně „maso pryč“).
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
V některých regionech (Chodsko, Doudlebsko, Hlinecko, Strání aj.) je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Tento akt konají zvlášť vypravené skupiny lidí ve specifickém ustrojení a se specifickým chováním, mající dlouhou tradici. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány v hospodě během večerní zábavy.
V některých obchůzkách se dostává do ústřední role tanec, především obřadní tance mladíků, zvaných ve Strání "pod šable". Podobně tančí u každého domu na Uherskobrodsku "bobkovníci", na Hlinecku "Turci". Při večerní zábavě se konají další obřadní tance, například "na len", "na konopě", "žabská" apod. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak již jen prezentací masek a formou venkovské (eventuálně i městské) lidové zábavy, která se váže k určitému datu.
Zachoval se kronikářský záznam, že český král Vladislav II. k sobě pozval měšťany a slavil s nimi po tři dny masopust. Součástí programu byl pochodňový tanec.

 

Pranostiky
Masopustní úterý
Masopust na slunci - pomlázka u kamen.
Masopust na slunci - pomlázka v senci.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Krátký masopust - dlouhá zima.
Na ostatky lužky - budou jabka, hrušky.
Masopust na mrazu - někdo přijde k úrazu.
Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
Je-li rybník na masopustní úterý zmrzlý - čeká nás neúroda po celý rok.

Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
Popeleční středa
Suchý půst - úrodný rok.
Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
"Pes padá vždy na všechny čtyři nohy!" - jen o Popeleční středě padá pes na všechny čtyři nohy, členové královské rodiny házeli psy z oken svých hradů a zámků. Pokud tento proces pes nepřežil byl špatné krve.



Myslím že masopustní veselí patří k nejoblíbenějším slavnostem Kadaně

V roce 2004 se konal první ročník Masopustu a získal si oblibu nejen u obyvatel města ale i širokeho okolí. Lidové masopustní slavnosti se dnes již odbývají v sobotu nebo v neděli. Město Kadaň nebylo výjimkou. V dnešní době se veselí již neslaví jen ve vesnicích, ale časté je i slavení ve městech. Švejk vypadal opravdově, tak, jak ho všichni známe v podání pana Hrušínského. Měl v sobě bodrost i bezelstnost, rozšafnost ve slově a projevu. Celá slavnost se nesla v duchu C.K. Rakouska – Uherska.  Ústřední postavou je dobrý voják Švejk, který provází všechno dění a na pár hodin mu starosta města symbolicky předává vládu nad městem což ztvrzuje glejtem opatřeným pečetí. Když masky dostaly symbolický klíč od města, vydal se smuteční průvod ulicí směrem k řece Ohře, aby se tu rozloučil se zimou. Pohanská bohyně Morana je zosobněnou zimou, a aby skončila její vláda a vystřídala ji bohyně jara Vesna, musí zemřít trojím způsobem.


Luneta Žalov Mikoláše Alše a Františka Ženíška (poslední 14. luneta z cyklu),
stojící Morena ukazuje staroslovanskému hrdinovi na koni jeho poslední cestu na onen svět

V personifikace smrti a zimy, jak ukazuje například následující ukázka z Jiráskových Starých pověstí českých:

V ten čas sněhů a ledu, dlouhých soumraků a nocí vládla Mořena,
až bůh slunce počal déle, vlídněji a tepleji hleděti na tvář země.
I rozbíhala se vodou ledová pouta; veselili se po všech dědinách, po všem plemeni.
Za zpěvu brali se k vodám, k volným teď potokům, řekám,
házeli do nich obraz zimy a smrti a radostným hlaholem vítali Vesnu,
líbeznou bohyni jara. “
— Alois Jirásek, Staré pověsti české – O Čechovi.

Modrana byla vhozena do řeky Ohře.
Mnoho dobrovolníků a nadšenců připravilo rozsáhlý průvod bizarních a vtipných masek ve stylu české tradice i dobových a vnějších témat. Nejvíce respektu u diváků vzbuzovaly masky démonické v podobě kostlivce, piráta a staré masky démona smrti.
Čarodějnice je mezi masopustními maskami novější postavou. A jelikož se traduje, že vodník jako pohádkový démon se vyskytuje v masopustních pochůzkách pouze v jižních Čechách, tak kadaňský vodník tuto tradici porušil a zavedl ji i do Kadaně. Zvířecí masky patří k nejstarším. Samozřejmě nechyběly ani tradiční masky, bez nichž by kouzlo tradice nebylo zachováno. Masopustní maska koně je nejtypičtější českou zvířecí maškarou.

Ochutnávalo se mnoho chutných druhů teplé i studené medoviny, slivovice a kořalky. Pivo a víno teklo proudem. Nikdo taktéž nemohl odolat stánkům s pohoštěním, kde se prodávaly pravé zabijačkové pochoutky. Opékala se prasata a prodávaly jitrnice. Také se smažilo tradiční sladké pečivo jako koblihy a prodávaly se různé cukrovinky. Koblihy jsou u nás dodnes neodmyslitelným, a zjevně nedohledně starým masopustním pokrmem. Recept na smažení masopustních koblih je snadný.
Nejednalo se o akci výdělečnou, ale o potřebu společnosti. Proto panovalo pravé uvolnění a veselí. Vstupné bylo zadarmo.
Nejvíce se mi líbila nálada, která po celou dobu panovala, kdy se všichni usmívali a snad i zapomínali na své všední starosti. Veselí bylo s nádechem starobylé tradice a kulturního bohatství. Měli bychom si takových akcí vážit. Poskytují nám kulturní pozůstatky z minulosti našich předků, tradice z doby, do které se nikdo z nás již nepodívá.
Díky Švejkovi alespoň na chvíli splynula současnost a doba dávno minulá, kdy masopust, probíhající v období od Tří králů do Popeleční středy, byl ještě vlastně malou oslavou obžerství, po níž následoval čas přísného půstu. Zajímavé bylo dění v Kadani, kde jsem samozřejmě nechyběl s fotoaparátem. No a pár foteček snad dokreslí, jak to celé vypadá.

Recept na masopustní koblihy (po slovensky "šišky")

400 g polohrubé mouky,
200 g hladké mouky, 
špetka soli, 
8 žloutků,
3 lžíce moučkového cukru,
100 g másla,
0,3 l mléka,
kostka droždí (42 g),
3 lžíce rumu, marmeláda na náplň, sádlo (nebo olej) na smažení.
Postup:
Do vlažného mléka vsypeme lžíci cukru, lžíci mouky a rozdrobíme droždí. Necháme vzejít kvásek. Mouku smícháme se zbylým cukrem, špetkou soli, vzešlým kváskem a změklým máslem, v němž jsme ušlehali žloutky. Těsto důkladně propracujeme vařečkou, přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout. Pak těsto na vale vyválíme asi na 1 cm silnou placku, vykrájíme kolečka, lžičkou naneseme marmeládu, nejlépe meruňkovou, prázdným kolečkem překryjeme, okraje stiskneme skleničkou nebo tvořítkem a přesahující těsto odkrojíme. Necháme ještě kynout a mezitím si rozehřejeme vyšší vrstvu tuku, aby v něm koblihy plavaly. Smažíme po obou stranách dozlatova. Usmažené koblihy pocukrujeme.

Šišky

Pre diabetikov je presne tento istý recept, len dávam dia džem vlastnej výroby a trochu cukru v kvásku neuškodí ani diabetikovi
1 kg polohrubej múky - dva krát ju preosiať, aby bola prevzdušnená, nadýchaná
1/2 kávovej lyžičky soli,
4 žĺtky,
1,5 dl rumu,
1 šľahačka
do cesta a kvások, ten si pripravím nasledovne :
0,5 l ohriateho vlažného mlieka,
1 rozdrobené kvasnice,
1-2 kávovej lyžičky  kryštáľového cukru, dobre premiešať a nechať na teplom mieste vykysnúť.
Postup:
Preosiatu múku, večer si ju dám s miskou na radiátor, aby mala správnu teplotu, žĺtka, soľ, rum a šľahačku vymiesime s kváskom, ktorý zdvojnásobil svoj objem a vymiesime na tuhšie cesto, aby sa cesto začalo odlepovať od bokov misky a začali sa v ňom robiť bubliny. Po vymiešaní cesto prikryjeme a necháme vykysnúť až kým nenadvihne "plátenú valadienku" alebo utierku inak povedané "obrúsok" na miske, vyklopíme na dosku, vyvaľkáme asi na 1 cm, pohárom namočeným v múke vykrajujeme kolieska. Prichystané ich ešte necháme chvíľku pod obrúskom, medzitým si prichystáme panvicu s olejom a očistíme MRKVU! - Tá je dôležitá, nakrájame ju na kolieska a do horúceho oleja vkladáme 2-3 kolieska mrkvy, vložíme šišky a prikryjeme pokrievkou. Oleja musí byť dostatok, aby šišky v ňom plávali. Po chvíli odokryjem pokrievku, opatrne, aby voda z nej nekvapla do oleja, prevrátime šišky a už odokryté ich dosmažíme. Pred ďalším prikrytím novej várky šišiek vždy utrieme pokrievku do papierovej utierky, keď mrkva už má nepeknú farbu vyberieme ju a počas smaženia vždy pridávame nové kolieska mrkvy. Olej tak nehorí, všetko zlé z neho preberá mrkva. Horúce šišky kladieme na papierové utierky, aby v nich nebol olej, na vrch dáme džem, kto má rád, tak slivkový lekvár a každý necukrovkár dostane na tanierik porciu vyšľahanej šľahačky s kakakom a pridáva si na šišky. Šišky neposýpam práškovým cukrom, kto chce popráši si ich vanilkovým cukrom. (Cezmín)

Odkazy
http://cs.wikipedia.org/wiki/Popeleční_středa
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tříkrálová_sbírka
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karneval
http://cs.wikipedia.org/wiki/6._leden
http://cs.wikipedia.org/wiki/Půst
http://www.trikralovasbirka.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kobliha
http://cs.wikipedia.org/wiki/Luneta
http://cs.wikipedia.org/wiki/Morana
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodník
https://ru.wikipedia.org/wiki/Мясопуст
https://ru.wikipedia.org/wiki/Масленица
http://wiki.uspi.ru/index.php/Масленица

https://ru.wikipedia.org/wiki/Чучело_обрядовое

"Fašiangové fánky" přítelkyně Cezmín v tomhle roce

Fašiangové fánky podľa receptu mojej starej matere

1 kg múka hladká
1 bal. palmarín
2 ks vajcia
2 bal.prášok do pečiva (skratka je PDP)
štipka soli
kyslé mlieko alebo kyslú smotanu
Všetky suroviny zmiešame, mlieko alebo smotanu pridávame podľa potreby tak, aby bolo cesto vláčne. Necháme ho postáť, najlepšie je urobiť cesto večer a nechať ho postáť v chladnej miestnosti do rána.  Ráno vyvaľkáme cesto a rozkrájame ho na obdĺžniky alebo kosoštvorce či štvorce, ako kto chce. Každý kúsok v strede prerežeme. Vyprážame v horúcom oleji, vyberáme na papierové obrúsky, aby nasali prebytočnú mastnotu. Nakoniec posypeme alebo obalíme práškovým cukrom.

Kto chce menej fánok, urobí si z polovičnej dávky, ako som robila aj ja, lebo sme na ne už iba dvaja. Polovica bola bez obalenia v práškovom cukre pre manžela diabetika.